Přeskočit na obsah

Senátní obvod č. 9 – Plzeň-město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Senátní obvod
9 – Plzeň-město
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-město (část)
Počet MO9
Sídlo obvoduPlzeň
SenátorLumír Aschenbrenner
Volební stranaODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS, Monarchiste.cz
Navrhující stranaODS
Politická příslušnostODS
Volební období2020–2026
Senátní obvod 9 na mapě
Obvod na Senat.cz

Senátní obvod č. 9 – Plzeň-město je podle zákona č. 247/1995 Sb. tvořen okresem Plzeň-město bez městského obvodu Plzeň 2-Slovany a bez obcí Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Tymákov, tedy jen zbývajícími 9 plzeňskými městskými obvody.[1]

Současným senátorem je Lumír Aschenbrenner, člen ODS. V Senátu je členem Senátorského klubu ODS a TOP 09. Dále působí také jako místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Senátoři

[editovat | editovat zdroj]
Volby Senátor Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Odkaz
1996[2] Bohumil Kulhánek ODS ODS ODS profil
2002[3] Richard Sequens US-DEU US-DEU BEZPP profil
2008[4] Jiří Bis ČSSD ČSSD ČSSD profil
2014[5] Lumír Aschenbrenner ODS, ODS ODS profil
2020[6] ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS, Monarchiste.cz

První senátní volby se konaly v roce 1996 a v tomto obvodě se volilo na plný mandát v délce šesti let. V prvním kole dopadl nejlépe kandidát vládní ODS a plzeňský komunální politik Bohumil Kulhánek, který obdržel 49,1 % a jen těsně mu tedy uniklo vítězství už v prvním kole. Do druhého kola společně s ním postoupil ještě vědec a kvestor ZČU Josef Průša z ČSSD, ten ale nakonec dostal pouze 37,6 % hlasů a mandát získal podle očekávání Kulhánek.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
Bohumil Kulhánek ODS ODS ODS 19 719 49,09 24 077 62,38
doc. Ing. Josef Průša, CSc. ČSSD ČSSD ČSSD 8 426 20,98 14 523 37,62
Ing. Miroslav Pihrt KSČM KSČM KSČM 4 070 10,13
Ing. Pavel Stelzer ODA ODA BEZPP 3 781 9,41
MUDr. František Pillmann NK NK ODS 1 816 4,52
Ing. Drahomíra Šťáralová SŽJ SŽJ SŽJ 1 616 4,02
MUDr. Josef Tvrzký SZ SZ SZ 737 1,83

Druhé senátní volby se zde uskutečnily až v roce 2002 a o senátorský post se zde ucházeli pouze čtyři kandidáti. Vítězi prvního kola Richardu Sequensovi, podobně jako před šesti lety Bohumilu Kulhánkovi, těsně uniklo vítězství již v prvním kole, když obdržel 47 % hlasů. Z druhého místa postoupil ještě bývalý občanskodemokratický primátor Plzně Zdeněk Prosek, tomu ale Sequens, který kandidoval jako nestraník za US-DEU, nedal v druhém kole žádnou šanci a díky 74 % hlasů se stal novým plzeňským senátorem.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
MUDr. Richard Sequens, Ph.D. US-DEU US-DEU BEZPP 12 629 46,95 22 570 74,02
Zdeněk Prosek ODS ODS ODS 6 383 23,73 7 921 25,97
Jana Bystřická KSČM KSČM KSČM 4 991 18,55
Jiří Samek ČSSD ČSSD ČSSD 2 892 10,75

Stávající senátor Richard Sequens obhajoval svůj mandát i ve volbách v roce 2008, nyní však jako nestraník za stranu SOS. Postup do druhého kola mu však unikl. V něm se po vyrovnaném prvním kole střetli nestraník za ODS lékař Zdeněk Rokyta a dlouholetý plzeňský komunální politik Jiří Bis z ČSSD. Bis byl nakonec o něco úspěšnější a po zisku 53 % nahradil Sequense v senátorském křesle.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
Ing. Jiří Bis ČSSD ČSSD ČSSD 10 694 26,58 16 795 52,97
doc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc. ODS ODS BEZPP 10 975 27,28 14 906 47,02
MUDr. Richard Sequens, Ph.D. SOS SOS BEZPP 9 830 24,44
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA KSČM KSČM KSČM 5 669 14,09
BcA. Vladimír Líbal SZ SZ BEZPP 2 135 5,30
Ing. arch. Oldřich Kodeda BEZPP 917 2,27

Jiří Bis ve volbách v roce 2014 svůj mandát neobhajoval a ČSSD místo něj do voleb postavila lékaře Václava Šimánka, ten obsadil v prvním kole druhé místo. Porazil ho pouze plzeňský komunální politik Lumír Aschenbrenner, který kandidoval jako společný kandidát ODS a Koruny české. Aschenbrenner byl ve druhém kole o něco úspěšnější a po zisku 54,3 % rozšířil řady politiků ODS v Senátu.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
Ing. Lumír Aschenbrenner ODS, ODS ODS 7 783 24,72 8 885 54,26
MUDr. Václav Šimánek, Ph.D. ČSSD ČSSD ČSSD 6 737 21,40 7 489 45,73
Mgr. Miloslava Rutová ANO ANO ANO 6 012 19,09
doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D TOP 09, STAN TOP 09 BEZPP 4 612 14,65
RSDr. Ing. Karel Kvit KSČM KSČM KSČM 2 820 8,95
Ing. Petr Rybář KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL 1 597 5,07
Bc. Jiřina Holotová Úsvit Úsvit BEZPP 1 214 3,85
Michal Drabík APPlzeň.cz APPlzeň.cz BEZPP 702 2,23
Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
Ing. Lumír Aschenbrenner ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS, Monarchiste.cz ODS ODS 13 151 34,93 8 425 59,33
Mgr. Daniel Kůs Piráti Piráti Piráti 8 032 21,33 5 773 40,66
MUDr. Jindřich Sitta STAN STAN BEZPP 6 175 16,40
MUDr. Jiří Liška, CSc. ČSSD ČSSD ČSSD 3 766 10,00
Ing. Oldřich Fencl SPD SPD SPD 3 481 9,24
Václav Heřman KSČM KSČM KSČM 3 034 8,06

Volební účast

[editovat | editovat zdroj]
nejvyšší volební účast nejnižší volební účast
Rok % (1. kolo) % (2. kolo)
1996[2] 36,81 35,05
2002[3] 24,83 30,00
2008[4] 40,00 29,59
2014[5] 32,13 15,55
2020[6] 39,08 14,04
  1. Popis volebního obvodu číslo 9 [online]. Senat.cz [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  2. a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  3. a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 25.10. – 26.10.2002 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  4. a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 17.10. – 18.10.2008 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  5. a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10. – 11.10.2014 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  6. a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]